O anténách Moxon je všeobecně známo, že jsou poměrně účinné, dobře přizpůsobené na impedanci 50 Ohmů a kompaktní. Mají však své mouchy. Všiml jsem si, že na některé hamové ani nepřišli, hi, anténu měli dobře přizpůsobenou, vysílali a vyzařování odpovídalo dipólu, hi.

Kritická místa - Achillova pata antény

1. Anténa Moxon je velice náročná na správné nastavení a na správnou tvarovou stálost.
2. Anténa Moxon je v prostoru ráda sama. Okolní předměty, sousední antény, prvky moxonky pro další pásma, to všechno hrozně vadí. Psal jsem o tom také zde.

Proto si myslím, že řešit dvoupásmovou nebo třípásmovou (vícepásmovou) moxonku je troufalost. Ale vyzkoušet se to musí.

Ověřovaná koncepce

O geometrickém uspořádání moxonek jsem již psal. A zatím jsem tuhle koncepci přenechal jiným anténářským dílnám. O to více mě zajímala konstrukce alespoň dvoupásmové trapované moxonky. Tenhle projekt je zvláštní v tom, že jsem se pouštěl do neznámých vod a očekával jsem, že to nepůjde. Ne, že bych nenašel v literatuře a na internetu "návod". Ale návodům nevěřím, pokud autor neuvádí mimo geometrických rozměrů také metodu návrhu, modelování a informace o vyzařování a impedančním přizpůsobení.

Schéma dvoupásmové moxonky

Na obrázku jsou ve schématu červeně zakreslené trapy na 21 MHz. Proti návrhu jednopásmových moxonek musely být upraveny všechny rozměry. Zatím je nepublikuji, protože si nejsem jist jednak opakovatelností výroby a také nevím, zda tento projekt zahodím či zda zařadím tuhle anténu do vyráběného sortimentu.

Nicméně, uvedu alepoň rozpětí antény, bylo téměř 6.2 metru. Průměr hlavních trubek byl u trapů 22 mm a průměr podélných vodičů byl 1.6 mm (Cu lano).

Nastavení

Nastavení je porod. Projevil se značný vliv náchylnosti k tvarové stabilitě a rovněž značná vzájemná závislost. Ta mě nakonec dohnala k tomu, že jsem si musel udělat speciální trapy a dodržet konkrétní kapacitu reaktancí rezonančního obvodu. Co k tomu dodat, vzájemná kapacita podélných vodičů dělá hrozné divy a bude na konstruktérovi, který se do tohoto projektu pustí, aby s tím nějak naložil. Osobně asi vyzkouším přesně vyrobené (vždy stejně) vodiče a ladit budu něčím jiným, např. ladicími tyčemi na trubkách reflektoru a zářiče. Podobný princip se mi již osvedčil, také jsem ho použil u pětipásmového QUADu - viz zde.

Výsledek

Výsledek mě překvapil. Jde to realizovat. Jde to rovněž modelovat v NEC programu a model kupodivu i sedí se skutečností. Konkrétně:

Vyzařování

Vyzařování se proti původní jednopásmové moxonce zhorší jen nepatrně a na obou pásmech vypadá takto (15m a 20m):

Podotýkám, že jde o první a jediný prototyp. Je v něm vidět chyba v návrhu - konkrétně v tom, že se zcela nepovedla z určitých důvodů optimalizace. A díky té chybě jsem ztratil alespoň dva až tři decibely na předozadním poměru F/B v pásmu 15m. Ale prototyp byl vyrobený a nešlo s tím nic lépe udělat. Na druhou stranu, špatné to rozhodně není a je to mnohem lepší, než jsem viděl u dvou jednopásmových moxonek, které jsem v QTH u hamů měřil. Příčinou bylo okolí antény. Antény nebyly moje, nebudu pomlouvat, konečně i na dipól se dá vysílat ....

Přizpůsobení

Přizpůsobení je vidět ze Smithových diagramů pro obě pásma (pořadí 20m a 15m). V diagramu jsou zakresleny kružnice VSWR=2 a VSWR=1.5 Kmitočty datových bodů jsou: 14 až 14.25 MHz a 21 až 21.45 MHz.
 

Šířka pásma a průběhy VSWR

Pásmo 15 lze využít celé, v pásmu 14 MHz však jen asi 120 kHz úsek.


Závěr

Co k tomu dodat? Myšlenka dvouprvkového kompaktního tribanderu MOXON je lákavá. Z hlediska konstrukce však náročná na tvarovou stabilitu, tedy tuhost. Je třeba vyřešit jednoduchý systém ladění, ale s dostatečnou přesností a jemností. Určitě by to byla pro konstruktéry výzva, protože taková anténa by měla rozpětí pouhých 6 metrů a vyzařování by se hodilo při dobrém návrhu a pečlivém nastavení i pro DX provoz.
 

73's Míra, ok1ufc

© 2011 - Věra Šídlová a Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy: 12.01.2014