|
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
Dvě antény yagi na společném ráhně jsou vynikajícím
začátkem pro konstruktéra vícepásmových antén pro krátké vlny. Asi tušíte,
kam mířím. Ke konstrukcím tzv. "interlaced yagi" pro více pásem. Tedy k
soustavám s mnoha prvky, které se vzájemně ovlivňují, ale pouze dva, tři
nebo 4 prvky jsou ty, jejichž geometrii pro dané pásmo optimalizujeme.
Samozřejmě s ohledem na geometrii všech ostatních prvků v okolí antény. Je
to poměrně jednoduchá disciplína v CAD (NEC, MININEC) programech, které
nám umožňují pracovat s mnoha zdroji (source) a mnoha zátěžemi (loads) na
všech frekvencích. Musíme zvládnout ještě jednu disciplínu, a tou je
sesouhlasit matematické modely s realitou. O mé metodě jsem psal v
několika článcích. Měřím pomocí bezdrátových snímačů proudy v prvcích,
které přesně nastavuji pomocí geometrie prvků. A kontroluji impedance na
svorkách. Samozřejmě, že musím mít nastaveny základní parametry země
(vodivost, permitivita) a výšku antény nad zemí. Výsledkem návrhu v CADu
je přesný geometrický návrh prvků, včetně tubingu (taperingu), průhybu
prvků a mechanických napětí, kapacit držáků, dielektrických vlastností
izolátorů. Výsledkem je také proudové schéma (pomocí toho nastavuji
reálnou anténu), průběhy impedancí, vyzařovací diagramy (vypočtené jako
vybuzené vzdálené elektromagnetické pole) a celá řada dalších užitečných
výstupů. Začátečníkům, kteří již úspěšně zkonstruovali dvou nebo tříprvkové antény yagi pro jedno pásmo, doporučuji umístnit na společné ráhno dvě dvouprvkové antény. A zvládnout nějakou metodu optimalizace v alespoň volně dostupném CAD programu. Výsledek se dostaví a získáme potřebné zkušenosti. Schéma takové soustavy je zde:
Jde o zjednodušené schéma dvojice dvouprvkových antén yagi na společném ráhně. Pro školní účely jsem zvolil toto schéma proto, že lze nalézt jednoduše řešení této soustavy. Tj. navrhnout geometrii všech prvků, jejich geometrické délky pro daný tapering (tubing), jejich souřadnice (intervaly) na ráhně, optimální impedance ve středu napájených prvků (driven elements), atd. Program vám rovněž porovná vyzařování soustavy s vyzařováním samostatných optimalizovaných antén. Vyzařovací diagramy optimalizované soustavy ve výšce h=15 m vypadají pro každé pásmo takto:
Použil jsem optimalizaci na kompromis mezi dvěma parametry, Ga a F/B. Přestože jsem konstruoval tuto školní experimentální anténu v jiném CADu, udělal jsem export do MMANA, ve kterém se mnoho hamů dobře orientuje. Všimněte si, že reálné složky na svorkách nejsou 50 Ohmů, ale mnohem nižší. I zde se můžete přesvědčit o rozhodnutí vynikajícího konstruktéra DK7ZB, proč volil u svých antén impedance jiné, např. 25 Ohmů. A odpověď je rovněž prostá - aby docílil hezkých vyzařovacích diagramů při malém počtu prvků. Ztotožňuji se s jeho názorem. Také mám raději antény, které využívají prvky k vyzařování, nikoliv k přizpůsobování impedancí! Jde o soustavu dvou antén. Myslím, že vyzařovací diagramy nejsou špatné. Měl bych vám dát odpověď na otázku, kolik dB na parametrech ztratíme tím, že dáme dvě antény na jedno ráhno. Zde jsou diagramy jednotlivých antén:
Vidíte, že samostatné antény nemají
vyzařovací diagramy hezčí. Zejména na F/B má soustava dvou antén lepší
hodnoty. Čím to je? Použil jsem v tomto školním příkladě malou lest. Když
jsem experiment předváděl posluchačům, tak jsem je upozornil na jeden
detail v optimalizačním skriptu programu. Samostatné antény jsem
optimalizoval tak, jak jsem řekl. Ga a F/B na kompromis a jX na 0 s tím,
že transformací na balunu se přizpůsobí R. A tomu odpovídají geometrické
rozměry prvků na ráhnu. Soustavu jsem však optimalizoval jinak. U
soustavy, jejíž schéma jsem uvedl je jedna proměnná navíc. A tou je
vzájemná vzdálenost obou antén. Nejde o tzv. "interlaced yagi", ale o yagi,
které jsou vzájemně posunuté. Dovolil jsem si použít prvky antény pro
20 m jako "reflektor" menší antény a prvky antény pro 15 m jako "direktor"
velké antény. Musel jsem však zadat nějakou mezní podmínku. Zvolil
jsem maximální hodnotu SWR pro pásmo 15 m. Nastavil jsem max. SWR=2.0 ....
Vidíte, že program zastavil optimalizaci přibližně na SWR=1.9 (25 Ohm, 21
MHz). A co se stalo? Parametr F/B se nám vylepšil o 3 dB. A víme proč. To
je super, ne? |
||||||||||||||||||||||||||||
73's Věra & Míra, ok1ufc |
||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||
© 2011 -
Věra Šídlová a
Míra Šídlo, ok1ufc, datum poslední úpravy:
12.01.2014 |
||||||||||||||||||||||||||||
|