Stručný popis antény G7FEK

.........................................................................................................................................................................................................................................................................................................

Anténa G7FEK se v poslední době stala oblíbenou a mezi hamy rozšířenou anténou pro QTH, která příliš neoplývají prostorem. O tom, jaký je můj názor na tuto anténu, případně náměty k tomu, jak ji modifikovat, najdete v tomto textu.

Schéma a stručná charakteristika antény

1. Důležité geometrické rozměry antény jsou: - délky ramen L1 a L2, v literatuře se uvádí L1=11.6 m a L2=2.4 metru - výška žebříčku H1, dle lit.: H1=7.3 až 7.4 m 2. Délkami L1 a L2 lze nastavit přesně rezonanci na kmitočtech v pásmu 80 m a 40m, moje experimenty jsem prováděl na kmitočtech 3 580 kHz a 7 076 kHz, tedy tam, kde se vysílá pomocí digimódů. Rezonanci lze nastavit přesně, ale délky vodičů jsem měl delší, než uvádí literatura. 3. Moje anténa měla v místě napájení tyto impedance: pro  f = 3 580 kHz:  Z = 28 + jX0 pro  f = 7 076 kHz:  Z = 50 + jX0 4. Vyzařování antény je na obou pásmech vhodné pro DX provoz 5. Účinnost antény je dána zemním systémem radiálů. Platí zde vše, co jsem napsal u vertikálních antén. Anténu jsem zkoušel pouze se zemním systémem pro vertikály s 32 radiály. 6. Moje anténa byla vyrobena z žebříčku PCV-570-84

Vyzařování antény na pásmech 80m a 40 m

Vyzařování antény na vyšších pásmech

Již na pásmu 20m se nám začíná projevovat vyzařování horním lalokem, v obrázku nahoře je to modrá čára. Na všech vyšších pásmech již anténa vyzařuje vzhůru, nikoliv směrem k horizontu, proto není vhodná pro DX spojení.

Přizpůsobení

Moje anténa měla na pásmu 80 m poměrně nízkou hodnotu impedance (28+jX0 na 3580 kHz) a na 40m téměř přesně 50+jX0 na 7076 kHz. Na ostatních pásmech již bylo vysoké VSWR, ale bylo možné najít několik rezonancí poblíž amatérských pásem (např. 20m) nebo přímo v amatérském pásmu (např. 10m). Věnoval jsem se pouze jediné modifikaci, která spočívala v napájení pomocí transformačního balunu, který jsem popsal např. v článku o přizpůsobování dipólů. Při použití tohoto dipólu jsem měl žebříček dole rozpojený a každý jeho vodič byl připojen na jinou odbočku balunu. Docílil jsem tím přizpůsobení na obou uvedených kmitočtech pásma 80m a 40 m lepší než VSWR = 1.1