Problém kolem FAN dipólu

.........................................................................................................................................................................................................................................................................................................

Nicméně, dipóly mu nějak fungovaly, když je zkoumal samostatně. Vyzařovaly a měly téměř knižní impedance v bodě napájení. Pro jednoduchost článku se budu věnovat jen pásmu 10 metrů a 20 metrů, která byla v jeho dipólu obsažena. A určitě to vyzařovalo nějak takto, ale neměřil jsem, jenom modeloval:

Když si vyrobil tzv. FAN dipól, tak se najednou nemohl doměřit impedance dipólu pro 10 metrů. Prostě byla vysoká. Instalaci jsem neviděl, ale čekal jsem nějakou kulišárnu v elektromagnetické zóně. Nechal jsem si poslat fotografii, na které jsem viděl nějakou "bouli" v místě napájení. Pro jistotu jsem se zeptal, o co tam jde. Zjistil jsem, že nikoliv jen o balun, ale o přepínač jednotlivých dipólů. A byl jsem doma. Můj přítel si nevyrobil FAN dipól, ale zajímavou směrovou soustavu, která pro ta dvě pásma vypadala takto. Ukazuji i proudy při buzení do dipólu pro 10m:

Z obrázku je vidět, jak dipól pro pásmo 10 m dobře budí rozpojená ramena dipólu pro pásmo 20 metrů. Jak by tohle asi vyzařovalo?

Ne až tak špatně. V hlavním směru vyzařování by to mělo dokonce 3 dB zisk. Ve směru minimálního vyzařování by bylo vyzařování potlačeno o více než 10 dB. Ale s impedancí byl už problém. Zatímco VSWR u FAN dipólu bylo s ohledem na jeho výšku někde kolem 1.5, tak u rozpojeného FAN dipólu bylo už kolem 5....

Tahle věc je však známá. Znají jí dobře např. konstruktéři QUADů, kteří dobře vědí, zda nepoužité smyčky musí při přepínání spojovat nebo je nechat rozpojené, hi.

Poznámka: Jde jen o další ukázku, jak se může projevit vzájemná impedance antén. A že všelékem nemusí být odpojení nepoužitého dipólu relátkem :-)