6-ti prvková Yagi anténa pro 2m

další info >>>>

O anténách

Kontakt

6 prvková krátká anténa Yagi pro pásmo 2m

.........................................................................................................................................................................................................................................................................................................

Všeobecně

Popisovanou anténu jsem použil pro první pokusy příjmu signálů JT65B EME na pásmu 144 MHz. Protože pokusy byly úspěšné a podařilo se mi opakovaně dekódovat signály několika stanic při východu měsíce (večer, při poměrně nízké elevaci), a to pouze s dobře seřízeným TRXem ICOM 706 MKII, s napáječem z tenkého koaxiálu o délce 2m, bez externího předzesilovače, dovolil jsem si k této skutečnosti podrobněji popsat použitou anténu. Samozřejmě, že dnes existují účinnější a ziskovější antény srovnatelné délky a také perfektní tovární výrobky, proto nemá smysl tuto anténu vyrábět.

Anténa

Všechny důležité parametry antény a geometrické rozměry jsou uvedené v následujících tabulkách. Kapacita v Gamma Match je vyrobena z vnitřního vodiče a dielektrika koaxiálního kabelu. Anténu jde na potřebném kmitočtu přizpůsobit na VSWR 1:1 až 1:1.2 při rezonanci. Délka trubky Gamma match je 240 mm (měřeno od středu ráhna na konec trubky). Vnější průměr trubky Gamma match je 9 mm.

Vyzařování antény odpovídá jejímu modelu NEC. Nemám zkušenosti s optimalizací VHF antén. Proto mě shoda změřených proudů v elementech a shoda změřených impedancí s vypočtenými hodnotami u velice jednoduchého modelu překvapila. Zisk antény se bude pohybovat někde kolem 9 až 10 dBd a činitel zpětného příjmu někde mezi 13 až 15 dB. Nevím, jak je na tom známá 4Y podle OK1KRC, také jsem ji měl, ale tato 6 prvková byla kdysi při satelitním provozu VO-52 znatelně lepší.

Konstrukční provedení

VHF antény jsem naposledy stavěl před mnoha léty, když jsem se věnoval provozu přes satelity. Toto byla moje předposlední anténa pro 2m band a satelity LEO. Po několika letech jsem si vyrobil její druhý prototyp. Konstrukce vychází z antény ECO antenne Italy, která, myslím, byla 8 nebo 9 prvková a také jsem ji kdysi měl. Od té doby používám k experimentům stejné rozměry ráhna (20mm jekl), stejné spojky ráhna, stejné vodivé příchytky prvků a stejný gamma match obvod. Nikde není žádná plastická hmota, všechny kovové součásti jsou z nerezu, jsou pro mě dostatečně spolehlivé a jsou vhodné k výrobě prototypů VHF antén.

Fotografie konstrukčních detailů (spojka ráhna, příchytka elementu, obvod gamma match)

Fotografie antény

1. anténa opřená o zeď garáže, s namontovaným tenkým napáječem pro příjem EME - foto vpravo.
2. Anténa při prvním praktickém EME příjmu. Zlobil déšť a tak jsem první pokus s příjmem sice dělal s dobře nastavenou anténou, ale částečně pod přístřeškem a mohu tvrdit, že i s nevhodným napáječem. Je to drzost použít tenký koaxiál pro EME. Pokud byste se také chtěli trápit s krátkou anténou, použijte alespoň 10mm pěnový nebo raději vzduchový koaxiál. A použijte dobrý a přesný stativ pro montáž antény.

Závěry stručně 1. Příjem EME není jednoduchý. Určitě se pro první pokus s minianténou vyplatí: - použít osvědčenou krátkou yagi anténu, doporučuji Diamond 10 element (za slušný peníz se to dá koupit v Elixu, je to precizní výrobek a je dlouhá nepatrně přes 2m) - použít krátký tlustý koaxiál - použít změřený TRX s ohledem na prahovou citlivost - investovat do fotografického stativu, který má stupnici s azimutem a elevací (ne kulová hlava) a umožňuje měnit také rovinu prvků vč. polarizace antény 2. I s několika prohřešky se mi podařilo dekódovat první signály na popsanou anténu, která má odhadem o cca 3 dB menší zisk než Diamond 10Y, použitý SW WSJT pod Windows, bez použití Deep Search. 3. Kde probíhá komunikace, jsem zjišťoval na chatu, bez toho bych nebyl schopen signály najít, natož zdekódovat. 4. Optimalizaci nastavení SW a TRXu jsem dělal před prvními experimenty EME na KV pásmu, konkrétně na 21 MHz, v noci, na slabých stanicích PU, LU, v módu JT65A a učil jsem se základním rutinám se SW, s dekódováním, s pomocnými SW na spektrální analýzu, atd. Snažil jsem se svůj HW setup vypiplat, aby mi nepřijímal např. rušení z CAT rozhraní, ze zdroje a bůhví z čeho a chtěl jsem také získat s návyky kolem dekódování se SW WSJT, protože na HF provoz používám WSJT-X. 5. Nerad se deru na pásmo bez zkušeností, přípravy zařízení a potřebných návyků. Proto jsem neinstaloval propojení pro TX, aby mě to nesvádělo (nelákalo) za každou cenu zrealizovat první QSO, a to na úkor systematické práce, kterou je třeba udělat na zařízení. Cíl experimentu jsem tedy nějak naplnil, s použitou mini anténou se mi i za ztížených a provizorních podmínek podařilo signály EME opakovaně najít, přijmout a zdekódovat. Začínám tedy věřit, že i tento druh komunikace může být zajímavým zpestřením pro průměrně vybaveného hama, zajímajícího se o DX komunikaci.