Aktualizováno v únoru 2019

      
 

   Proč Visual Basic? Náš první program ve Visual Basicu ...
 
Proč používat Visual Basic ?
 
Možná vás překvapí, že když jsem mnoho času věnoval Linuxům a najednou v úvodní části dalšího seriálu uvádím vývojové prostředky od Microsoftu. Mám několik důvodů, z nichž některé jsou závažné:

1. Visual Basic byl první vývojový prostředek, se kterým jsem si jako technik mohl napsat své první aplikace pro Windows. Už se ani přesně nepamatuji, jaký se psal rok. Prý 1991a Visual Basic tu byl dříve, než Gambas (2004) nebo Linuxové distribuce.

2. Vývojové prostředí Visual Basic (Visual Studio) od Microsoftu je povedené.

3. Mám oblíbenou verzi Visual Basic 2008 Expres. Umožňuje jednoduše využívat komunikaci přes sériový port, což se mi hodí pro komunikaci s přístroji.

4. Microsoft Visual Basic je součástí MS Visual Studio a v provedení Visual Studio Community je zadarmo. Viděl jsem vydání z roku 2008, 2010, 2012 a Visual Studio Community z 2013, 2015, 2017 a nyní dokonce 2019. U posledních vydání se mi však zdá, že jde o ukrutná monstra.

5. Jednoduché programy mi obvykle šly pustit jednoduše pod Linuxem ve vrstvě Wine.

6. Spouštění samostatných exe programů považuji za největší svobodu, kterou nám Windows dávají. Protože to je jednoduché. Źádné repozitáře a neustále ramlující služby třetích stran.

Takže, pokud jsme už zaplatili za licence operačních systému Windows XP, Windows 7 a Windows 10, nevidím důvod nepoužívat tyto operační systémy se slušným vývojovým prostředím.

V Linuxu existuje výborné vývojové prostředí Gambas, které je graficky a ergonomicky podobné. Lze spouštět pouze v Linuxu a vytváří aplikace (nejen balíčky) pro různé distribuce Linuxů. Nikoliv však soubory .exe pro Windows.  Gambas není Visual Basic, je pouze podobný. Liší se strukturou proměnných, způsobem deklarací proměnných, různými detaily syntaxe, atd. Z hlediska pedagogického je užitečné seznámit se jak s Visual Basicem, tak s Gambasem.

Proč začínám s grafickým uživatelským rozhraním, nikoliv s popisem jazyka?

Opět mám víc důvodů. Popisem jazyka a metodami programování se zabývá kdekdo. Je to důležité a já se k tomu také vrátím. Nicméně, články píšu pro čtenáře, kterým je 60+, takové, kteří se v životě neživili programováním. Tedy pro skupinu, která potřebuje rychle vidět výsledek. Existují nástroje pro psaní aplikací, se kterými se prostě k výsledku rychle nedostanete. Přestože jsou to dobré a efektivní jazyky, jako např. Python ... .

Basic je program jednoduchý. Je jednoduchý na pochopení a lze se mu snadno naučit. Proto s tím nezačínám, při učení nám zamotají šišku a zdrží nás  opravdu jiné věci. Basic byl původně určen pro začátečníky a techniky. Používá se při programování mikropočítačů, např. PICAXE (nebo Atmel/Bascom, microBasic PRO for PIC), používal se na kalkulátorech, osmibitových počítačích (ZX-Spectrum), byl součástí některých operačních systémů a objevil se s prvními grafickými systémy pro desktopy. A je součástí moderních vývojových prostředků (Visual Studio 2019, Gambas 3.12, Xojo 2018 pro vývoj tzv. Cross Platform aplikací pro více operačních systémů).

Začínáme

Nainstalujeme a spustíme Visual Basic nebo Visual Studio. Spustíme vývojové prostředí, zvolíme vytvoření nového projektu (vybíráme grafickou aplikaci pro desktop, nikoliv konzolovou aplikaci). Dopracujeme se k obrazovce, na které vidíme např. toto:

Komponenty


V levé části předchozího okna a v obrázku vedle vlevo vidíte tzv. Toolbox.

V pravé části okna a v obrázku vedle vpravo vidíte tzv. vlastnosti objektů, Properties.

Podobné věci najdete i v prostředí Gambas.

1. V Toolboxu berete komponenty a sázíte je do vašeho pracovního místa ve formuláři. Formulář je ošklivý výraz. Proto nudu používat nadále označení Form.

2. V Properties nastavujete vlastnosti objektu. Protože můj úvod souvisí s následujícím, velice jednoduchým a vidláckým programem, upozorním vás na dvě nebo tři nejdůležitější vlastnosti u komponenty NumericUpDown (na obrázku vlevo vyznačena v toolboxu kroužkem), kterou v tom programu dvakrát použijeme:

3. Tvar čísla NumericUpDown komponenty potřebuji hexadecimální, rozsah hodnot od 0 do 255 (desítkově), tj. FF (hexadekadicky), inkrement 1 - vše viz obrázek vpravo.

4. Po upravení komponent a vlastního Formu bychom měli obdržet Form1, který vypadá takto:

5. Už je asi zřejmé, k čemu tato aplikace může sloužit. Opět jde o aplikaci typu "rejdit a dívat se". To znamená, že na jednom NumericUpDown hejbátku nastavujeme číslo od 0 do 255 a na druhém se díváme, jaká tomu číslu odpovídá hexadicimálně vyjádřená hodnota. Nebo na levém hejbátku nastavujeme číslo od 0 do FF a na pravém se díváme, jaká hodnota, vyjádřená v desítkové soustavě tomu odpovídá.

6. Pokud děláme s mikropočítači a saháme sondama nebo logickým analyzátorem na piny, může se nám hodit zobrazení čísla ve dvojkové (binární) číselné soustavě. Taková čísla jsou zobrazena v tzv. komponentách Label dole. Jsou dvakrát, protože nejvýznamnější řád můžeme mít vpravo nebo vlevo (jako jsme zvyklí u desítkové soustavy).

 


     

Program

I jednoduchý vidlácký program ve Visual Basic, který je typu "rejdit a dívat se" je řízen událostmi. Potřebujeme, aby reagoval na tyto události:

1. Zarejdíme s hodnotou v levém NumericUpDown prvku a přepočtou se hodnoty zobrazované v pravém NumericUpDown prvku, u všech pomocných proměnných a v levém NumericUpDown prvku.

2. Zarejdíme s hodnotou v pravém NumericUpDown a rovněž se přepočtou zobrazované hodnoty proměnných, druhého NumericUpDown prvku a v Labelech, které zobrazují hodnoty v binárních soustavách.

Reakce na události

Toho, aby program reagoval na události docílíme tak, že zaklikáme na odpovídající prvek. Otevře se nám tzv. editor kódu. A otevře se v místě, kde nám vývojové prostředí automaticky vygenerovalo předpokládanou událost, např. co se má dít při změně hodnoty. U Formu (okna, formuláře) zase jde o události, které se vykonají např. při natažení okna.

První program

Školní projekt HEX_to_DEC lze stáhnout zde. Můžete se ho pokusit otevřít ve svém Visual Basicu.

Spustitelný exe soubor lze stáhnout zde. Znovu upozorním na skutečnost, že toto považuji za zásadní svobodu systému Windows. Připouštím, že to může být (s ohledem na počítačové viry) někdy, u neznámých zdrojů, nebezpečné. Některé antivirové programy se však chovají stupidně a impotenci schopnosti najít v souboru virus a zjednodušují si život zablokováním. Před několika sekundami mi to právě dokázal program F-Secure Client security, když jsem si ověřoval funkcionalitu této webové stránky. Bohužel, důsledky této svobody a impotenci uživatelé platí neskutečně draze, složitostí a pracností (spustitelné programy musí být z repozitářů, musí se instalovat a podobný oser ...).

Veškerý kód (Visual Basic) můžete číst zde (Form1_classpdf).

Dále už se bez znalosti základů jazyka, tj. bez základů syntaxe příkazů nebo deklarace základních proměnných, nedostaneme. Na dalších stránkách uvedu to nejnutnější pro oba jazyky (Visual Basic i Gambas). První školní program v Gambasu jsem popsal tady.

Poznámky

1. Vyzkoušel jsem stažení exe souboru (není větší, než 25 kB) do LM18.3, LM19 a LM19.1 - ve všech případech šel spustit pod Wine, označit příznakem "spouštět se zavaděčem Wine". S příznakem Příznak je výhodný. Po označení spouštíme program exe poklikáním, tak, jak jsme zvyklí.
2. Vyzkoušel jsem nainstalovat Visual Basic 2008 Express pod Oracle VirtualBox s běžícími WinXP. Proběhlo bez problémů a dalo se používat. Některé starší věci jsou prostě stále dobré, živé a používané. Na obrázku je foto spuštěného Visual Basicu pod Oracle Virtual Box:


 

Zpět na obsah


TU 73, Mira, ok1ufc