Poznámky k instalaci Linuxu na starém notebooku

Proč jsem instaloval Linux?

Pro práci s mnoha různými programy pro digitální komunikaci na amatérské radiostanici se mi jednoduše nepodařilo opustit operační systém Windows. Dokonce ty nejspolehlivější instalace stále využívají oblíbená Windows XP. Podpora pro tento systém dávno skončila. To by až tak nevadilo. Jenže skončila rovněž podpora internetovských prohlížečů a antivirových programů. A bez nich opravdu není bezpečný pohyb po Internetu. Mimo toho rostou nároky antivirových programů a prohlížečů nade všechny meze, takže doba, kdy nám XP s Internetem nepojedou, se blíží. Proto jsem se rozhodl nainstalovat vedle operačního systému Windows také systém Linux. Přibližně před 3 léty jsem vyzkoušel instalaci krásného Joly Cloud. Ten však také přestal být podporován a tak mám nakonec u třech zastaralých notebooků vedle Win XP instalován také Linux v distribuci Ubuntu a verzi 16.04. V Linuxu hlavně tedy brouzdám po Internetu z počítačů, které jsou určené pro řízení stanice.

Jak jsem instaloval ...

1. Šlo mi o co nejjednodušší instalaci (bez jediné čárky v příkazové řádce).

2. Potřeboval jsem, aby instalace byla bez problémů na stařičkých HP Compaq NX 9110, HP Compaq 9020, Asus 1000 eee a podobných šunkách, které morálně zastaraly, ale stále jsou plně funkční a naprosto spolehlivé.

Z Internetu jsem si stáhnul image CD disku (ve formátu ISO). Různé verze Linuxu mají velikost souboru  iso od 1 do 1.5 GBytu. Nevejdou se tedy na jedno instalační CD a také, kdo by se s tím pálil. Vyrobil jsem si spustitelný USB disk. Ten se dělá tak, že pod Windows spustíte program Unetbootin. Ten se nikam neinstaluje, jde o jediný soubor exe, který jde spustit. Program nabízí možnosti, na které nemám trpělivost, tj. stažení nějaké distribuce Linuxu (lze si i vybírat), takže těchto věcí jsem si nevšímal. Ve spodní části menu nabízí možnost vybrat k instalaci vlastní iso image CD disku. Já jsem ji měl připravenou ve stejném adresáři, jako Unetbootin.exe. V USB díře jsem měl zasunutý naformátovaný (FAT32) USB disk. To je vše, stačí nechat program pracovat, vyrobí sám spustitelný disk (ve 4 postupných krocích).

3. Ze spustitelného USB disku již lze instalovat, ale hlavně spouštět operační systém Linux. PC musíte mít nastavené tak (BIOS), aby bylo schopné "bootovat" z USB disku.

4. Po spuštění Linuxu si můžete prohlédnout grafické prostředí a vyzkoušet si, jak spolupracuje Linux např. s grafickou kartou, síťovou kartou, zvukovou kartou a wifi hardwarem. Distribuce, kterou jsem měl, si poradila jak s WiFi, tak např. s řízením nabíjení baterií, síťovou kartou i se zvukovkou.

5. Z Linuxu spuštěného z klíčenky lze rovněž Linux instalovat do PC.

6. Instalovat Linux do PC lze rovněž přímo z USB klíčenky s Linuxem (bez jeho spuštění).

Instalace trvá od několika minut (20 minut) do cca jedné hodiny. Doba závisí na tom, co všechno při instalaci dovolíte. Já jsem povoloval české prostředí, časové pásmo Prague, synchronizaci času z Internetu. Poté se program zeptá, kam se bude instalovat. Je dobré mít rozmyšleno, na kterém disku máme potřebné místo. Vyzkoušel jsem instalaci jak do disku, kde byly Windows XP (Linux si kousek ukrojil - nechal jsem mu 16 GB, rozdělil disk na oddíly a instaloval). Také jsem instaloval do druhého disku, kde jsem měl jen data. Linux se vašich dat ani nedotkne, a to je důležité. Jak jsem zmínil, doba instalace je především závislá na tom, co všechno necháte aktualizovat on-line. Já jsem potřeboval vědět, zda se systém nainstaluje bez internetu a půjde spustit. Proto jsem aktualizace zakázal.

V průběhu instalace instalátor vytvoří zavaděče pro oba systémy (systém grub). Na konci instalace jste vyzváni k restartu. Jakmile se PC vypne, odeberte mu USB klíčenku a nechte proběhnout start Linuxu. PC vám nabízí před spuštěním OS volbu, zda chcete spustit Linux nebo Windows. Nechte Linux. OS se již rozběhne v instalované konfiguraci.

Po prvním spuštění doporučuji zbavit se nepotřebných programů. Já se zbavil různých her, také mailového programu Thunderbird a nepotřebných prohlížečů. Ponechal jsem pouze Mozilla FireFox, abych se měl prvně čím podívat do Internetu. V Linuxu jsem nic nemusel provádět z programové řádky, na všechny úlohy existovaly aplikace s grafickým rozhraním.

Jaké programy jsem si přidal ...

Stáhnul jsem si dva prohlížeče webu - Operu (je bezpečná a dost rychlá) a Chromium. Někdy dá práci najít 32 bitové verze pro stará PC. Potom jsem si stáhnul balíčky pro instalaci WSJT-X a několik dalších balíčků, které je třeba mít při ruce. Jde o Double Commander (obdoba dvoupanelového Norton commanderu, Total Commanderu). Vím, že mnoho lidí tento SW opouští, ale já mám rád přehled nad soubory a adresáři, rád vidím, odkud kam kopíruji, kde mažu, atd. Také potřebuji dělat se vzdáleným serverem pomocí ftp, atd.

U Ubuntu mě nikdy nenadchl jejich Správce softwaru a aktualizací. Vyplatí se po restartu systému stáhnou ještě alespoň jednoho (raději dva) správce a ty si nainstalovat. Ten původní, pokud se balíček správně nenainstaluje, tak bývá často tvrdohlavý a SW se už nedaří nainstalovat ani na další pokust. Ale třeba takový Synaptics manager si s tím poradil.

Já jsem si nakonec kromě různých kalkulátorů, několika programovacích jazyků, atd. nainstaloval pár věcí na vyzkoušení. WSJT-X, FL digi, nějaké programy na PSK provoz, RTTY, atd.

Systémové programy

V Linuxu jsou jako doma programy pro správu disků, diskových oddílů, atd. Jde o mocné nástroje, proto pozor, ať nenaděláte víc škody, než užitku. Také je k dispozici mnoho balíčků pro vytváření spustitelných disků. Pod Linuxem si velice snadno vyrobíte spustitelnou klíčenku USB s Linuxem. Vyzkoušel jsem. Instaluje se z toho stejně. Přesto mi víc vyhovuje disk vyrobený programem Unetbootin. Disky vyrobené pod Linuxem se nepatrně lišily. Např. na 4G disku si Linux vyrobil jenom oddíl tak velký, jaký potřeboval a do toho nainstaloval Linux. Z takového disku se mi dařilo pouze bootovat a instalovat a to bylo vše. Nešly operace mount. U disku vyrobeného pod Unetbootin se do disku daly přidávat adresáře se soubory (balíčky) k instalaci.

Jak se to chová?

1. Po práci lze z obou operačních systémů korektně vypnout PC.
2. Při spouštění po bootování se vás PC zeptá, který OS chcete spustit.
3. OS Linux lze "uspat do úsporného režimu". Probuzení u stařičkého HP 9110 se spuštěným prohlížečem Chromium trvá 3 sekundy a ve 4 sekundě je připojena WiFi. Můžete brouzdat v internetu, podívat se na jízdní řád, zprávy, atd.
4. OS Windows lze rovněž uvést do režimu spánku. Probuzení z tohoto režimu je rychlejší, než start operačního systému.
5. Pokud máme puštěný Linux a potřebujeme Windows, provedeme vypnutí Linuxu a start Windows. Pokud byly "uspané", provede se obnovení činnosti, pokud byly vypnuté, provede se jejich dlouhý úplný start.
6. Pokud máme spuštěný Windows a běží bez problémů, stačí je uvest do režimu spánku a následně spustit Linux.

Poznámky

1. Double Commander v Linuxu (ale i další souborové manažery) nám umožní kopírovat soubory do disků Windows a z disků Windows. Proto si práci a stažené soubory pod Linuxem uložíme na disky, kam mohou i Windows.

2. Pokud Linux zboříme, máme zpravidla možnost nabootovat Windows, tam si vyrobit USB klíčenku a Linux z ní obnovit nebo opravit. Toto je pro mě zásadní výhoda. Pokud mi zboří OS sajrajt z Internetu nebo zvědavý strýček Sam se svými cookies, spywary, adwery a dalšími badwary, pošlu takový operační systém do elektronického pekla a rychle ho celý obnovím.

3. Existují i jiné distribuce Linuxu. Je jich celá řada. Vyzkoušel jsem např. Xubuntu ve stejné verzi (Ubuntu 16.04). Jde o stejný systém, ale má jiné grafické rozhraní. Fungovalo v pohodě. Plocha se víc podobala Windows, přesto se mi zdálo, že některé prvky byly "ovládány přes ruku". Bohužel se mi zdálo, že byla jinak uspořádaná menu programů a tak jsem si ponechal Ubuntu.

4. Linux je pravděpodobně méně náročný na HW než Windows. Nevím, do jaké míry je to pravda, ale určitě to neplatí o operační paměti. Na obou HP mám 1G spolu s původní 256 M RAM. Běží to bez problémů. Na ASUS mám jen jeden modul 1G DDR2 a běží to nejpomaleji. Programům pro HAM to nevadí. Nejnáročnější se mi zdají multimediální přehrávače a webové prohlížeče.

5. WSJT-X běží pod Linuxem dost svižně, ale to je také tím, že Win XP jsou zasekané dalším softwarem, který spotřebuje výkon sám pro sebe (to platí o antivirech).

Zamyšlení nad tím vším ...

Já jsem notebookový (lépe desktopový). Mám sice tablet s možností dálkového ovládání stanice Icom a WSJT-X, ale ta levná řešení s upatlanými dotykovými displeji (po čase doslova zasranými) mě nenadchla. Jako GPS navigace (s dobrými mapami) na čundr je to dobré. Zkoušel jsem si udělat dálkové ovládání stanice do mobilu s Win10. Chodí to. Ale nenadchne. Můžete to však předvádět kamarádům v hospodě. Chodí to kupodivu dost dobře, pokud jsou na druhé straně u stanice Win XP. Jenže - nejsem nejmladší a tak nemusím být zase sprostý, abych řekl, co na maličké obrazovce mobilu vidím. A taky rád píšu - na pohodlné klávesnici. Proto fandím desktopům. S pevnými disky, s přístupy do různých sítí a raději s více operačními systémy.

Možná odpověď, proč jsem zvolil Linux

Na jednom disku mám vedle Windows také Android. Pokud toto řešení má sloužit pro bezpečné brouzdání po internetu, je to jedno. Vyzkoušel jsem i Chromium OS. Linuxy pro desktopy jsou již poměrně robustní řešení, která umí dobře dělat s místními disky. A to to mi také jde. Já nemám nic proti sítím, cloudům a úložištím. Jenže, koho by neotravovaly soustavné notifikace všeho možného. A stále platí, že co je doma, to se počítá.